Vypadá to, že se letos na moře kvůli aktuální situaci možná ani nedostanu. Přesto, anebo možná právě proto, jsem si začal do detailu opakovat nezbytnou teorii.

Příliv a odliv

Příliv (potažmo odliv) je jev způsobený kombinací přitažlivých gravitačních sil slunce a měsíce.

Když jsou slunce a měsíc v jedné linii, síla a tudíž výsledný efekt na hladiny světových moří a oceánů je největší. Tento extrém se nazývá SPRING TIDE a rozdíl výšky hladiny mezi takovým přílivem a odlivem je největší.

Opačným extrémem je NEAP TIDE. Ten vzniká když jsou slunce a měsíc na sebe kolmé. Rozdíl výšky hladiny při přílivu a odlivu je nejmenší.

Měsíc obíhá Zemi 28 dní, SPRINGY a NEAPY se tedy střídají po cca 7 dnech. Teoreticky se tak může stát, že nestihnu-li přejet nějakou bariéru ve “springovém okně”, můžu zůstat uvězněn na mělčině dalších až 14 dní.

Další důležitou věcí je střídání přílivu (HW) a odlivu (LW), které se děje co cca 6 hodin, tedy cca 4x denně.

Údaje udávané v almanachu jsou zprůměrované, reálně se mohou lišit především kvůli počasí - barometrickému tlaku. Vysoký tlak hladinu snižuje, zatímco nízký tlak a bouřky ji zvyšují.

Vítr, vlny a také materiál tvořící dno (potažmo náklon lodě) jsou další důležití činitelé, jenž připomínají, že následující výpočet je primárně orientační a na výsledek nelze spoléhat s přesností na centimetry.

Výpočet pro sekundární port

Nejdůležitější je si před samotným výpočtem jasně definovat, kde a kdy.

Podle toho si v almanachu najdu odpovídající sekundární přístav a podle šipky a referencí nalistuju port standardní. K tomu je totiž uvedený kalendář s každým dnem v roce s odpovídajícím časem a výškou přílivu/odlivu. Tyhle údaje si opíšu na kus papíru. Také si všimnu, zda-li se nejedná o extrém - spring nebo neap. Každý standardní port má přiložený také graf, ale k tomu se dostaneme později.

3rd may:
0221 1.3
0854 3.7
1505 0.7
2130 3.4

Vrátím se k sekundárnímu portu a opíšu tabulku s rozdíly.

Jde o to, že přístavů je ohromné množství a není tedy prakticky možné mít ke každému z nich uvedený kalendář a graf s vývojem přílivu. Proto se přístavy zredukují na množiny s podobným nebo stejným vývojem přílivu, načež se z takové množiny vybere jeden hlavní (nebo také primární, standardní) port a všem zbylým přístavům z té množiny se dopočítají rozdíly.

Jak jsem již zmínil, každý standardní port má uvedený příslušný graf. Abych se z něho něco dozvěděl, potřebuju 3 údaje: čas HW, výšku HW v ten čas a výšku LW.

HW čas

High water
 0000   0600
 1200   1800
-0040  -0018

Tato tabulka se čte jako “když by ve standardním přístavu byl příliv v 00:00 nebo 12:00, pak je rozdíl v tomto sekundárním přístavu -40 minut (o 40 minut dříve). Naopak kdyby byl příliv v 06:00 nebo 18:00, pak je rozdíl pouze -18 minut.”

Většinou se ale reálný čas liší - stejně jako v mém případě, proto se musím ke správné hodnotě dostat interpolací:

0000 -------- 0600 -------- 1200 -------- 1800 -------- 0000
-40           -18           -40           -18           -40

Jelikož počítám HW, tak pro můj případ je to buď v 08:54 nebo 21:30.

0854 je mezi 0600 a 1200, tudíž výška HW bude mezi -18 a -40. Výsledkem je rozdíl -28 minut. Nezapomenu odečíst od času HW v primárním portu: 0854-0028=0826. Protože květen je v letním čase, proto nezapomenu přičíst hodinu: 0826+0100=0926 DST.

HW výška

MHWS   MHWN
 4.0    3.4
+0.7   +0.3

Tato tabulka se čte podobně: “kdyby byla HW ve standardním portu 4.0m, pak by rozdíl byl +0.7m (o 70 cm výš). Naopak kdyby HW byla 3.4m, pak rozdíl je pouze 0.3m.”

V mém případě je 3.7m, proto si zase pomůžu interpolací. Výsledkem je rozdíl +0.5m. Přičtu k HW v primárním portu: 3.7+0.5=4.2m.

LW výška

Vypočítá se stejně jako HW s tím rozdílem, že se použijí rozdílové údaje z MLWS a MLWN.

Graf

Graf zachycuje zprůměrovaný vývoj výšky hladiny a díky němu lze velmi rychle vyčíst, kdy je ponořená část lodi ještě v bezpečí.

CHART DEPTH = 0

Mám loď s ponorem 0.8m a z mapy jsem vyčetl, že abych se dostal k molu, musím přejet hrb, který za největšího odlivu vystupuje nad hladinu o 2.3m. Typická otázka zní - kdy je bezpečné okno pro přejezd tohoto místa?

To znamená, že k bezpečnému přeplutí potřebuju 2.3+0.8=3.1m vody. Kdy taková situace nastane vyčtu z grafu:

Vyplním políčko HW time (09:26), na spodním měřítku vyznačím výšku LW, na horním měřítku vyznačím výšku HW a tyto dva body spojím přímkou.

Potom vyznačím na horním nebo spodním měřítku výšku 3.1 a vedu rovnoběžku (s osou y) protínající tento bod.

Následně vedu rovnoběžku (s osou x) protínající nově vzniklý průsečík z předchozího kroku.

Nakonec vedu rovnoběžku (s osou y) protínající linii grafu a čáry z předchozího bodu. Z tabulky vyčtu čas. V mém případě to “okno” znamená, 09:26 +- necelé 3 hodiny.

Graf typicky tvoří dva průběhy (dvě křivky), mezi kterými může být opravdu znatelný rozdíl - plná pro springy a čárkovaná pro neapy. Podle které se budu řídit záleží na tom, ke které je HW blíž - pro tento případ je blíž (springs) 4.9.